HISTORIE
krypta

" Nevzdáme se. Nikdy. Jsme Češi. "

To byla poslední slova parašutistů, která zazněla z krypty českého pravoslavného katedrálního chrámu sv. Cyrila a Metoděje, kde se bránilo 7 československých parašutistů západní armády proti 700 německým vojákům 18.června 1942. K boji v Resslově ulici došlo proto, že rtm. Jan Kubiš a Jozef Gabčík splnili vojenský úkol naší exilové vlády v Londýně. Dne 27.5. 1942 v kobyliské zatáčce v Praze 8 zaútočili na Reinharda Heydricha. Jejich vojenská operace Antropoid byla úspěšná. Heydrich po zranění dne 4. června zemřel. Jeho úkolem zde bylo vyřešení "české otázky", likvidace dvou třetin našeho obyvatelstva, dále celkové řešení "židovské otázky" a realizace dalších hrůzných činů Třetí říše.

Ve spolupráci s domácím nekomunistickým odbojem poskytl Jan Sonnevend a jeho pravoslavný farář ThDr. Vladimír Petřek sedmi českým a slovenským parašutistům úkryt v kryptě pod chrámem. Českoslovenští občané úkryt neprozradili, proto byl rozpoután teror proti civilnímu obyvatelstvu, vypálena obec Lidice a další.

Dne 18. června 1942 byl úkryt odhalen. Po dlouhém nerovné boji rtm. Jan Kubiš, npor. Adolf Opálka, čet. abs. Josef Bublík v kostele, dále rtm. Jozef Gabčík, rtm. Josef Valčík, rt.Jaroslav Švarc, čet. Jan Hrubý v kryptě ukončili svůj život vlastní rukou nebo padli v boji. Nevzdali se nepřátelům. Pravoslvný biskup Gorazd, duchovní Petřek, Čikl a bratr Sonnevend, dalších 9 pravoslavných věřících z chrámu a 265 spolupracovníků odboje bylo popraveno za spoluúčast a pomoc parašutistům. Nejmladší popravenou v Mauthausenu byla čtrnáctiletá Jindřiška Nováková. Hrdinství a oběti našich občanů v době heydrichiády měly velký historický a morální význam. Čest jejich památce.

Po roce 1945 se chrám a krypta staly poutním místem československého lidu stejně jako Lidice. V kryptě byla instalována malá expozice odboje proti nacistické okupaci. . Po vítězství komunismu 1948 byl význam západního a domácího nekomunistického odboje snižován, jeho příslušníci pronásledováni a hrdinové byli nazýváni nepřáteli režimu. Na autentické místo jejich úkrytu, boje a umírání se mělo zapomenout.

Po sametové revoluci z iniciativy Evy Šuvarské a děkana českého pravoslavného chrámu Jaroslava Šuvarského vznikl Národní památník hrdinů heydrichiády-místo smíření a zpřístupněn byl dne 28. září 1995 veřejnosti. Následovníci popravených duchovních z kostela sv. Cyrila a Metoděje se tak hlásí k jejich odkazu.

O památku hrdinů a obětí heydrichiády se stará pravoslavná církevní obec tohoto katedrálního chrámu, hlavní město Praha, ale památník by nebyl otevřen bez pomoci mnoha dárců z domova i ze zahraničí. Expozice byla instalována ve spolupráci s Vojenským historickým ústavem a v roce 2010 aktualizována. Hlavní město Praha od roku 1995 spolufinancuje každoročně provoz Národního památníku hrdinů heydrichiády. Jeho zásluhou na hrdinství našich občanů nezapomínáme.

Barokní pravoslavný kostel sv. Cyrila a Metoděje je ojedinělou národní a kulturní památkou, protože se zde dnes setkává západní křesťanské umění s východní byzantskou ikonografií. Spolu se svou pohnutou historií patří k nejvýznamnějším místům v Praze.