EVENTS
18.06.2014 10:00 - O pietním aktu dne 18. června v Resslově ulici

O pietním aktu dne 18. června v Resslově ulici

Každý rok od konce 2. sv. války v českém pravoslavném chrámu sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici v Praze 2 vzpomínáme na hrdinství československých parašutistů, pravoslavných kněží a věřících, kteří zde ukrývali 7 parašutistů - mezi nimi členy skupiny Anthropoid, Kubiše, Gabčíka a Valčíka, kteří splnili úkol likvidace R. Heydricha, třetího nejmocnějšího vůdce Třetí říše.
Od r. 1945 vždy dne 18. června se uskutečnilo položení věnců a květin pod okénkem ve stěně základů chrámu v Resslově ulici. Nad tímto místem byla v r. 1947 umístěna též pamětní deska. Do roku 1948 byl pietní akt 18. 6. celonárodní oslavou, přijížděli též lidé z celé republiky a měl podobu národní poutě. Pokládání věnců obvykle předcházela bohoslužebná vzpomínka neboli panychida, popřípadě dle církevního kalendáře i jiná bohoslužba. Pietního aktu se v prvních řadách účastnili významní představitelé státu a církví a samozřejmě pozůstalí našich hrdinů.
Po roce 1948 se situace změnila. Postupně se pietních aktů účastnilo méně a méně veřejnosti, pietní vzpomínka se konala tiše v chrámu a převážně jen s členy pravoslavné církve, kteří vzpomínali na popraveného biskupa Gorazda, děkana Václava Čikla, duchovního otce Vladimíra Petřka a předsedu "sboru starších" církevní obce chrámu Jana Sonnevenda a dalších 10 obětí z řad naší církve. Při panychidě jsme vzpomínali padlé parašutisty a umučené spolupracovníky nekomunistického odboje. Pod pamětní deskou byl obvykle položen jeden věnec bez účasti veřejnosti, zřejmě Svazem protifašistických bojovníků.
Masovější, demonstrativnější podoba pietního aktu dne 18. června se uskutečnila vždy v době politického uvolnění kolem roku 1968 a v 80. letech, kdy docházelo k politickým změnám v socialistických zemích. Ale je zajímavé, že lidé pokládali na okno pod pamětní desku stále květiny nebo svíčky od konce války až do dnešních dnů.
Po roce 1989 duchovní správa začala zvát představitele města a státu na pietní akt s panychidou v chrámu ve spolupráci s Federálním výborem Československého svazu bojovníků za svobodu a proti fašismu a organizace se účastnili též důstojníci západních zahraničních armád, např. gen.mjr. Rudolf Krzák nebo gen. Pernický a další.
Po otevření Národního památníku obětí (hrdinů) heydrichiády v r. 1995 nabyl program pietního aktu stálou podobu. V 10 hod. za zvuků vojenské hudby byly položeny věnce v Resslově ulici pod pamětní deskou. Následovala slovenská a česká hymna, dále panychida v chrámu, které se účastnily všechny delegace a veřejnost. Při pietní modlitební vzpomínce drželi i představitelé státu v rukou zapálené svíčky. Po panychidě se zúčastnění odebrali do krypty chrámu, kde gen.mjr. Krzák v místě úkrytu položil k uctění čsl. vojáků kytici a pronesl krátký projev, který je zde čten i po jeho smrti jeho následovníkem (nyní gen. Gavlas).
Po rozdělení Československa v r. 1993 se proměňovaly organizace, které na pietním aktu přijímaly spolupráci. Masovost účasti na vzpomínce si vyžádala změnu místa a směru. V 90. letech se nastupovalo za znění hudby s věnci v ulici Václavská, tedy proti pamětní desce. Po roce 2000 se průvod s věnci řadí od Karlova náměstí Resslovou ulicí, která je při této příležitosti uzavřena.
Postupně převzala iniciativu a zodpovědnost za organizaci armáda, tedy Ministerstvo obrany ČR. Na Ministerstvu byl sepsán protokol pietního aktu v Resslově ulici, ale přípravné schůzky k organizaci pietního aktu se stále konají v chrámu sv. Cyrila a Metoděje, později hale Národního památníku hrdinů heydrichiády, a ve spolupráci s duchovním chrámu, který je statutárním orgánem NPHH a Pravoslavné církevní obce v Praze 2.
Pracovní skupina pro zabezpečení akce v Resslově ulici 18. 6. v 10 hod.:
1. Ministerstvo obrany ČR
2. Posádkové velitelství Praha
3. ÚV ČSBS (Český svaz bojovníků za svobodu)
4. Pravoslavný chrám sv. Cyrila a Metoděje
5. Magistrát hl. m. Prahy - odbor dopravy
6. Policie ČR
7. Dopravní podnik hl. m. Prahy
8. Pražské služby
9. Úřad městské části Praha 2
10. Ředitelství městské části Prahy 2
11. Československá obec legionářská
12. Klub výsadkových veteránů
13. Ředitelství zahraničních aktivit (vojenští přidělenci spojeneckých armád)
14. VÚ (vojenský útvar) Chrudim
15. Národní památník hrdinů heydrichiády
16. Sokolové, skauti, vojenská hudba atd.
V protokolu průběhu pietního aktu došlo v tomto období na žádost vedení NPHH ještě k posunu delegace pozůstalých a tzv. "svatobořických dětí" z posledního místa v průvodu na čestné místo za oficiální představitele státu (asi do středu průvodu), a to v zájmu nápravy projevu úcty k těmto nejdůležitějším občanům a trpícím.
V roce 2014 položilo věnce pod pamětní desku a okénko do krypty kostela sv. Cyrila a Metoděje přes 40 delegací. Byli mezi nimi příbuzní parašutistů a představitelé jejich obcí, zúčastnily se některé děti popravených v souvislosti s touto událostí, příbuzní členů nekomunistického odboje. Za věncem Národního památníku hrdinů heydrichiády šla dcera kaplana Petřka, jenž dal souhlas s úkrytem v chrámu, dále vnuci Jana Sonnevenda a příbuzní biskupa Gorazda. S radostí jsme uvítali i pravnuka Jana (Sonnevenda) s maminkou (USA), který byl v roce 2010 pokřtěn v chrámu sv. Cyrila a Metoděje.
V tomto roce 72. výročí dobývání chrámu nás svou účastí na pietním aktu překvapil pan prezident Miloš Zeman. Doprovázeli ho ministr obrany, ministr kultury a další nejvyšší představitelé Senátu, Parlamentu, magistrátu a dalších obcí. Za znění vojenské hudby přihlíželi položení věnců občané a mnozí z nich se s námi modlili při panychidě, kterou dle tradice sloužil následovník popraveného děkana chrámu Václava Čikla ThDr. Jaroslav Šuvarský. Rovněž tradičně poctili pietní akt svou účastí vojenští představitelé čtyř vítězných armád 2. sv. války a poslední žijící čsl. parašutista z Anglie - gen. Jaroslav Klemeš.


Dne 5. 9. 2014 Mgr. Eva Šuvarská
provozní ředitelka NPHH
a iniciátorka projektu NPHH


[back]